Franz Matsch
lokace: Karlovarské divadlo
Než se opona zvedne (Anna Fidlerová)
Přestože výročí 150 let od narození rakouského malíře Gustava Klimta připadá na letošní 14.červenec, město Vídeň pořádá svému rodáku mohutné oslavy už od začátku roku. Následující řádky by měly připomenout, že ani Karlovy Vary by neměly zůstat stranou.
Gustav Klimt se narodil v Baumgartenu u Vídně, v rakouské metropoli žil a také 6.února 1918 zemřel. Spolu se svým mladším bratrem Ernstem a kolegou ze studií Franzem Matschem vystudoval malířství. Tato trojice nadaných umělců vytvořila velké množství uměleckých děl v duchu počínající secese a všichni patří mezi významné osobnosti evropských dějin umění. Na počest prvního z nich byl dokonce pojmenován expresní vlak, který dodnes jezdí až do Prahy.
Talent a vynikající pověst tří umělců je přivedly až ke spolupráci s proslulou firmou Fellner a Helmer, která mimo jiné vyústila v zakázku na výzdobu divadla v Karlových Varech. Jejich společným dílem je nejen opona, ale i alegorické figurální malby na stropě hlediště. Autorem proscéniového obrazu, který má být doplňkem děje na oponě, je Ernst Klimt. Jak zjistili restaurátoři, nejde o fresku, ale o temperovou malbu na plátně, přilepeném přímo na omítku. Ze šesti kusů hrubého plátna je také sešita opona.
Co všechno spatříme na stropě hlediště, rámovaném rozsáhlou zlacenou štukou a Ernstovou malbou nad oponou, nazvanou Láska přemožitelka? Vidíme čtyři nástěnné malby, z nichž dvě, Lov a Hra, zhotovil Franz Match a další dvě, Potěšení a Tanec, jsou signované Gustavem Klimtem. Jsou nádherné a my můžeme jen litovat, že naše divadlo si nemůže z různých důvodů dovolit přepych Uměleckohistorického muzea ve Vídni. To návštěvníkům nabízí pohled na Klimtovy stropní a schodišťové alegorické výjevy ze speciálního, průhledného vyhlídkového mostu.
Lépe dosáhne náš zrak na oponu, která je rovněž dílem známé trojice. Na důkaz toho ji vidíme v pravém rohu dole, kde Franz hraje na violu, Ernst na loutnu a Gustav na příčnou flétnu. Také jejich protějšek v levém rohu patří „do rodiny“. Své čestné místo zde dostaly Klimtovy sestry Klára, Hermína a Johanna, jejichž podobu dali tvůrci múzám, zobrazeným na hlavním výjevu.
Vlastním obsahem opony je složitá alegorie, vyjadřující oslavu básnického umění. Kolem sedícího básníka se pohybují krásné ženy, které jej inspirují. Je to múza komedie Thaleia, múza hudby Euterpé a múza tance Terpsichoré, které představují základní svazek divadelních múz. Nechybějí ani pomocné múzy, ležící Erató a Polyhymnia. Celou společnost doplňují ještě múzy Melpomené, Kalliopé, Kleió a Urania, včetně muže, ženy a dítěte coby ideální rodiny.
Naučme se tedy chodit do divadla včas, a to nejen proto, abychom nerušili ostatní. Přijďme o pár minut dříve, než se tato bájeplná opona zvedne a my si můžeme vychutnat všechnu tu krásu, moudrost a lásku, kterou nám tvůrci opony zanechali.
Vzpomeňme také dramatického příběhu opony, která musela být při rekonstrukci budovy sejmuta a opravena. Stalo se tak v roce 1975, kdy po náročném a komplikovaném snesení putovala do hostivařských filmových ateliérů, kde ji zrekonstruovala firma Tradice. Vzácné dílo bylo pak od ledna roku 1996 vystaveno v pražském Rudolfinu, aby se o tři roky později vrátilo na domovskou scénu. Náklady,vynaložené na obnovu této památky, si vyžádaly částku milión korun.
Otištěno v Karlovarských radničních listech 7/2012
Malovaná opona Městského divadla Karlovy Vary (Milan Kreuzzieger)
Motiv: Apoteóza básnického umění
Autoři: Gustav Klimt, Ernst Klimt a Franz Matsch
Rozměr: 10,80 x 8,70 m
Vročení: 1886
Složitá figurální kompozice pod názvem „Apoteóza básnického umění“ je alegorickým obrazem divadelního umění, kde význam alegorie je akcentován postavami devíti Múz, komponovaných v prvním plánu v podobách krásných žen. V levé části obrazu sedí mladý muž, kterého obklopují tři Múzy: je básník, jenž od Múz „dostává“ inspiraci pro dojímavou milostnou scénu, která se „odehrává“ uprostřed obrazu (tři mladí muži jsou na námluvách u třech dívek). Za básníkem stojí personifikovaná
Múza Thaleia (patronka komedie), která gestem přímo mladého umělce „navádí k inspiraci“; za zády básníka sedí, s rukou opřenou o píšťaly dud, Euterpé (Múza hudby); s tamburínou v ruce, v průsvitné říze stojí zády k nám Tepsichoré (patronka tance).
Tyto tři múzy tedy bezprostředně inspirují básníka. Ostatní Múzy – jak jsou situovány dále od postavy umělce, tak symbolicky klesá inspirativní vliv na básnickou (divadelní) tvorbu. Ležící mladá dívka s amoretem představuje Erató (patronku milostné poezie). Čelně stojící žena s dýkou v levé ruce je Melpomené (ochránkyně tragédie), napravo od ní sedí plavovlasá Polyhymnia (patronka hymnických zpěvů). Nejvíce v pozadí (a nejhůře viditelná) je bočně stojící Kleió (patronka dějepisectví), z velké části ji kryje postava patronky eposu – Múza Kallioppé, vyobrazená v kostýmu Amazonky. Na nejzasším postě vpravo pak sedí nejvíce „vědecká“ Múza Úraniá (hvězdářství). Modely pro ženské postavy byly patrně tři sestry Klimtovy, nestylizované podoby těchto modelek nalézáme přímo na oponě, v levé spodní části, jako kompozice tří sedících dívek. Protipólem k nim jsou v kompozici opony tři mladí muži v podobách renesančních hudebníků: v těchto podobách malovali malíři sami sebe. Hráč na violu je Franz Matsch, muž s bradkou hrající na příčnou flétnu je Gustav Klimt a nejmladší z kolektivu je Ernst Klimt, hraje na loutnu.
Začínající umělci Matsch a bratři Klimtové vytvořili už za studií společnost, aby společně zvládli náročné zakázky. Divadelní opona představuje složitou alegorii: Básník čerpá inspiraci od devíti Múz (kolem něj tři): Thaleia – Múza komedie, Euterpé – Múza hudby a Terpsichoré – Múza tance), aby mohl zachytit výjevy ze života, které se odehrávají v zadním plánu. Vzorem byla opona vídeňského městského divadla z roku 1871 od Hanse Makarta, která shořela roku 1884.
Bibliografie:
- Opona na kartě Telecard, 1999, kART/Opony
- VALENTA, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 38 - 39
- 2011 šot o oponě zařazen do cyklu TV2 Toulky za uměním / Malované opony českých divadel, 5. díl, Vídeňští mistři, režie Jan Hojtaš, průvodní slovo Jiří Valenta.
- http://www.ceskatelevize.cz/porady/10369954439-malovane-opony-ceskychdivadel/21154215563/
Uložení dokumentace:
Databáze českého amatérského divadla CD 09341, CD 09314