ArchitektonickéVARY

Z gotického a renesančního období se bohužel nedochovaly žádné stavby, protože téměř celé město bylo zničeno povodní v roce 1582. Tato živelná pohroma nebyla bohužel poslední. Nově vybudované Karlovy Vary shořely při požáru v pátek 13.srpna 1604. Z tehdejších 102 domů zbyly jen 3. V 17. a 18.století se město vyvíjelo již v barokním duchu. S rozvojem lázeňství a medicínských znalostí se začaly stavět nové druhy staveb, jako byly nemocnice, pohodlnější lázeňské budovy s vanovými lázněmi a kolonády, ve kterých se během volné chůze popíjela vřídelní voda. 
Po roce 1800 pokračoval vývoj města četnými novými stavbami v klasicistním slohu. Byly jímány nové prameny, stavěny nové mosty, zakládány parky a lesní promenády.Velký význam mělo vybudování nové příjezdové silnice (Pražská silnice). Tato stavební činnost předznamenala moderní podobu města. Hlavním mezníkem v moderním vývoji Karlových Varů však bylo napojení města na železniční síť (1870 K.Vary-Cheb, 1871 K.Vary-Praha). Snadnější dostupnost znamenala mnohonásobné zvýšení návštěvnosti. O rozmezí let 1870-1915 se hovoří také jako o zlatém věku. Město překročilo své historické hranice, vznikly nové čtvrti a ulice, například Rybáře a Horní Drahovice, Čertův ostrov, Ulice Krále Jiřího, okolní obce se staly součástí města.Vývoj města do třetice uspíšila další živelná katastrofa- povodeň v r. 1890. Po této události bylo město zásadně zmodernizováno. Byly strženy četné klasicistní domy a město bylo nově vybudováno ve znamení romantismu, historismu, eklektismu a secese. 
Po přestávce zaviněné I. světovou válkou a po vzniku Československé republiky již nedošlo k obnovení původní prosperity města. Stát financoval ještě výstavbu nemocnice,letiště a přehrady v Březové, která definitivně vyřešila problémy s pravidelnými povodněmi, celkový rozvoj města však zabrzdila hospodářská krize a II.světová válka.
V období komunismu proběhla v Karlových Varech intenzivní bytová výstavba (panelové domy) a byly postaveny nové lázeňské budovy, které však ne vždy dobře zapadly do vzhledu města. 
Za architektonicky významné historické stavby současné podoby města jsou považovány novobarokní hotel Pupp, romantický hotel Imperiál a stavby vídeňských architektů Fellnera a Helmera, obzvláště jejich stavba divadla. Ojedinělým dílem je Zítkova novorenesanční Mlýnská Kolonáda. Nejcennější historickou stavbou je však bezesporu barokní kostel Sv.Maří Magdalény od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Z meziválečné doby je hodných  zaznamenání několik funkcionalistických staveb Rudolfa Welse , například budova polikliniky. Ze staveb socialistické éry nejvíce poznamenaly vzhled města často diskutované budovy hotelu Thermal (arch. Machoninová) a Vřídelní kolonády (arch. Votruba) .
V dnešní době je věnována péče obnově původních budov pro účely lázeňství a turistického ruchu a zlepšení dopravní infrastruktury města.